Protože víčka na očích jsou den ode dne těžší, i hlava klesá a uhýbá před pohledy světa. Šťastnou mě dělají moje dvě nejlepší kamarádky, ale nešťastnou všechno ostatní. Říkám si, že nechci ublížit lidem, který mě mají rádi, protože nechci být jako ostatní - ubližovat, ale jak jinak se mám sama zbavit bolesti? Je to jako koloběh. Když lidi někomu ubližují, ublížený v případě, že si to nechá líbit nemůže nic dělat. Ale já si to líbit nenechám a nemám jinou možnost, než svým způsobem ublížit lidem, které mám ráda. Doposud to byl jediný důvod proč jsem váhala, ale dojebalo mě to. Jsem rozhodnutá. Spoustu lidí tento článek určitě nepochopí, neboť mě nezná a ti, kteří mě znají a nepochopí tento článek mě zřejmě neznají dobře.
S láskou já ;)























♥ Není co víc dodat :)*